|
|
1078
V roce 1077 založil olomoucký kníže Otta v Olomouci benediktinský klášter v místech, kde bylo staré
slovanské hradisko. Klášter byl vysvěcen 3. února 1078 a obdarován zakladatelem mnohými
vesnicemi, lesy, poplužími atd. V zakládací listině je uvedeno i popluží v Sušicích.
Jde o nejstarší dochovanou moravskou listinu.
1160
Listina dokládá že ještě před tímto rokem získal klášter další popluží v mnohých vsích a také sedm
popluží v Sušicích.
1241
Klášterní hradisko v Olomouci bylo zcela zničeno Tatary. Co se v té době dělo se Sušicemi, není
dosud známo, protože z tohoto období nemáme žádné písemné záznamy.
1340
V tomto roce se na listině Filipa z Velké Senice připomíná jako svědek Jan ze Sušice. Jan ze Sušice
a z Horky(u Olomouce) měl dva syny: Jana a Ješka. Jan studoval v Padově v
Itálii a v roce 1379 se
uvádí jako kanovník v Olomouci. Ješek Hromada ze Sušic a z Horky byl dvakrát ženat.
Roku 1371 se vzpomíná jeho první žena Ofka a roku 1376 a 1384 jeho druhá žena Anna, dcera Pavlíka
ze Sovince. Ješek Hromada zemřel v roce 1408.
1360
Zdejší tvrz a ves držel Jan ze Sušice, kterému v tomto roce prodali bratři Hereš a Soběn dvůr, pět
čtvrtlánů a s půldruhým lánem tři poddané.
1376
Radslavice, Sušice, Pavlovice, Prusínky a část Tučína držel Ješek Hromada z Horky a
ze Sušic
1392
Od Ješka Hromady koupil Radslavice a Sušice Markrabě Jošt, který je téhož roku prodal Olomoucké
kapitule
1465
Král Jiří z Poděbrad zastavuje Sušice a Radslavice spolu s dalšími šesti kapitulními obcemi
Jiřímu Ctiborovi z Cimburka
1587
Olomoucká kapitula obnovila Sušicím a Radslavicím
právo odúmrti, které jim bylo listem v latinském znění uděleno za děkana Konráda
Althayma v letech
1494 - 1502. Na žádost poddaných jim kapitula toto právo obnovila listem v českém jazyce. Pro
poddané to byla velká výsada. Dosud mohli usedlost zdědit jen potomci v mužské linii, jinak statek
přešel celý do rukou vrchnosti. Po získání práva odúmrti se okruh dědiců značně rozšířil a
to nejen na dcery, ale i na vzdálenější příbuzné.
1609
V tomto roce náležely Sušice i Radslavice Jiřímu Bruntálskému z Vrbna, kterému patřilo také panství
Helfštýnské. Jiří Bruntálský zemřel ještě za českého povstání a všechen majetek mu byl
zkonfiskován. Sušice a Radslavice se tak v roce 1622 dostaly zpět pod olomouckou
kapitulu. Toto období bylo časem tvrdé feudální poroby a neustálých sporů s vrchností.
1680
V sušickém lese bylo vyměřeno místo pro nový vrchnostenský dvůr. Pro velký odpor poddaných byl však
vystaven až v letech 1694 - 1696 a hospodařit se začalo až v roce 1701. V roce 1787 došlo
k odtržení od Sušic a vytvoření nové samostatné vesnice
Oldřichov.
1848
Dochází ke zrušení poddanství a Sušice získavají možnost vlastní samosprávy a v dalších letech vzniká
katastrální obec Sušice
s vlastním obecním výborem.
1974
1.7.1974 dochází ke sloučení Místních národních výboru Sušic, Radslavic, Grymova a Oldřichova při
ponechání statutu obcí. Obce spadaly pod společný MNV v Radslavicích.
1983
V tomto roce dochází ke spojení obcí Sušice, Radslavice, Grymov a Oldřichov do jedné obce, kdy z
dosavadních obcí se stávají místní části jedné společné obce Radslavice. Toto spojení nebylo řádně projednáno
na schůzích v připojených obcích, což vyvolalo velkou nevoli občanů v těchto obcích. Byl to také
jeden z důvodů, proč se
společná obec v roce 1990 rozpadla.
1990
Po roce 1989 došlo k osamostatnění Sušic a vytvoření vlastního obecního úřadu.
2004
Na žádost obce Sušice bylo uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 5. října 2004 užívání obecního znaku a praporu.
Slavnostní předání dekretu starostovi obce Josefu Krátkému proběhlo v Parlamentu České republiky dne 3. prosince 2004. Symboly byly vysvěceny
při hodových slavnostech 2. července 2005.
Popis znaku:
V zeleno-červeně sníženě děleném štítě vpravo nahoře vyrůstá zlatá lípa - památná sušická lípa. Praporec se svatováclavskou plamennou orlicí prezentuje Olomouckou kapituli, pod kterou obec Sušice náležela. Růže symbolizuje místní svatyni coby mariánský symbol, kterého užívali ve znaku i hradišťští premonstráti. Obec Sušice, patřící k zemědělským obcím, tradiční patron Svatý Isidor s charakteristickými zemědělskými nástroji (cepem, pluhem, vidlemi, kosou či rýčem), proto je ve znaku umístěn cep.
Návrhu symbolů a jejich zpracování se zhostil pan Miroslav J. V. Pavlů z heraldické kanceláře ve Zlíně. Základem novodobých symbolů se stala bohatá historie obce.
