image
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie

Historie

1078

V roce 1077 založil olomoucký kníže Otta v Olomouci benediktinský klášter v místech, kde bylo staré slovanské hradisko. Klášter byl vysvěcen 3. února 1078 a obdarován zakladatelem mnohými vesnicemi, lesy, poplužími atd. V zakládací listině je uvedeno i popluží v Sušicích. Jde o nejstarší dochovanou moravskou listinu.

1160

Listina dokládá že ještě před tímto rokem získal klášter další popluží v mnohých vsích a také sedm popluží v Sušicích.

1241

Klášterní hradisko v Olomouci bylo zcela zničeno Tatary. Co se v té době dělo se Sušicemi, není dosud známo, protože z tohoto období nemáme žádné písemné záznamy.

1340

V tomto roce se na listině Filipa z Velké Senice připomíná jako svědek Jan ze Sušice. Jan ze Sušice a z Horky(u Olomouce) měl dva syny: Jana a Ješka. Jan studoval v Padově v Itálii a v roce 1379 se uvádí jako kanovník v Olomouci. Ješek Hromada ze Sušic a z Horky byl dvakrát ženat. Roku 1371 se vzpomíná jeho první žena Ofka a roku 1376 a 1384 jeho druhá žena Anna, dcera Pavlíka ze Sovince. Ješek Hromada zemřel v roce 1408.

1360

Zdejší tvrz a ves držel Jan ze Sušice, kterému v tomto roce prodali bratři Hereš a Soběn dvůr, pět čtvrtlánů a s půldruhým lánem tři poddané.

1376

Radslavice, Sušice, Pavlovice, Prusínky a část Tučína držel Ješek Hromada z Horky a ze Sušic

1392

Od Ješka Hromady koupil Radslavice a Sušice Markrabě Jošt, který je téhož roku prodal Olomoucké kapitule

1465

Král Jiří z Poděbrad zastavuje Sušice a Radslavice spolu s dalšími šesti kapitulními obcemi Jiřímu Ctiborovi z Cimburka

1587

Olomoucká kapitula obnovila Sušicím a Radslavicím právo odúmrti, které jim bylo listem v latinském znění uděleno za děkana Konráda Althayma v letech 1494 - 1502. Na žádost poddaných jim kapitula toto právo obnovila listem v českém jazyce. Pro poddané to byla velká výsada. Dosud mohli usedlost zdědit jen potomci v mužské linii, jinak statek přešel celý do rukou vrchnosti. Po získání práva odúmrti se okruh dědiců značně rozšířil a to nejen na dcery, ale i na vzdálenější příbuzné.

1609

V tomto roce náležely Sušice i Radslavice Jiřímu Bruntálskému z Vrbna, kterému patřilo také panství Helfštýnské. Jiří Bruntálský zemřel ještě za českého povstání a všechen majetek mu byl zkonfiskován. Sušice a Radslavice se tak v roce 1622 dostaly zpět pod olomouckou kapitulu. Toto období bylo časem tvrdé feudální poroby a neustálých sporů s vrchností.

1680

V sušickém lese bylo vyměřeno místo pro nový vrchnostenský dvůr. Pro velký odpor poddaných byl však vystaven až v letech 1694 - 1696 a hospodařit se začalo až v roce 1701. V roce 1787 došlo k odtržení od Sušic a vytvoření nové samostatné vesnice Oldřichov.

1848

Dochází ke zrušení poddanství a Sušice získavají možnost vlastní samosprávy a v dalších letech vzniká katastrální obec Sušice s vlastním obecním výborem.

1974

1.7.1974 dochází ke sloučení Místních národních výboru Sušic, Radslavic, Grymova a Oldřichova při ponechání statutu obcí. Obce spadaly pod společný MNV v Radslavicích.

1983

V tomto roce dochází ke spojení obcí Sušice, Radslavice, Grymov a Oldřichov do jedné obce, kdy z dosavadních obcí se stávají místní části jedné společné obce Radslavice. Toto spojení nebylo řádně projednáno na schůzích v připojených obcích, což vyvolalo velkou nevoli občanů v těchto obcích. Byl to také jeden z důvodů, proč se společná obec v roce 1990 rozpadla.

1990

Po roce 1989 došlo k osamostatnění Sušic a vytvoření vlastního obecního úřadu.

2004

Na žádost obce Sušice bylo uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 5. října 2004 užívání obecního znaku a praporu. Slavnostní předání dekretu starostovi obce Josefu Krátkému proběhlo v Parlamentu České republiky dne 3. prosince 2004. Symboly byly vysvěceny při hodových slavnostech 2. července 2005.

ouznak ouvlajka

Popis znaku

V zeleno-červeně sníženě děleném štítě vpravo nahoře vyrůstá zlatá lípa - památná sušická lípa. Praporec se svatováclavskou plamennou orlicí prezentuje Olomouckou kapituli, pod kterou obec Sušice náležela. Růže symbolizuje místní svatyni coby mariánský symbol, kterého užívali ve znaku i hradišťští premonstráti. Obec Sušice, patřící k zemědělským obcím, tradiční patron Svatý Isidor s charakteristickými zemědělskými nástroji (cepem, pluhem, vidlemi, kosou či rýčem), proto je ve znaku umístěn cep.

Návrhu symbolů a jejich zpracování se zhostil pan Miroslav J. V. Pavlů z heraldické kanceláře ve Zlíně. Základem novodobých symbolů se stala bohatá historie obce.